
Myslíme a konáme podle situace ve které žijeme, pokud žijeme v globální psychiatrické nemocnici, kde jsou všichni zvědaví a neustále mluví o tom čemu nerozumí, tak reakcí je to, že řekneme často, nebuď zvědavý a mlč. Každý je zde do něčeho zamilován a tak se z něj stává psychicky nemocný ubožák, stroje neznají lásku a tak jsou normální, co je to láska o které často mluvíme? Láska je o tom, čemu dáme protekci, protože je nám to psychicky blízké, není zde na světě nikde; feudalismus, kapitalismus, socialismus, idealismus, atd. je zde mnoho tisíc let všude jenom protekcionismus!
číst dál